close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Prehistorie

12. prosince 2009 v 14:41 |  Finsko
Neandrtálské osídlení v paleolitu dokládají nálezy z jeskyně Susiluola v Karijoki. Jsou datovány do doby před 130 000 lety.

První důkazy o osídlení dnešním člověkem máme až z doby po poslední době ledové, zhruba 8500 let př. n. l. Tito lidé přišli zřejmě z jihu a východu. Mezolitické sídliště lovců-sběračů se označuje jako "kultura jezera Suomus". Tu okolo roku 5300 př. n. l. nahradila "kultura hřebenové keramiky", která je známá svým hrnčířstvím. Přestože důležitou součástí života stále byl lov a rybolov, začal tím i ve Finsku neolit. Od 5. tisíciletí př. n. l. obyvatelé Finska čile obchodovali se svými sousedy. Do Finska bylo dovezeno velké množství pazourku a jantaru. Z té doby se, zvláště ve východním Finsku, nalézají i skalní kresby, které zřejmě sloužily šamanům. Předpokládá se, že protofinský jazyk se do Finska rozšířil nejpozději právě v této době.

Po roce 3200 př. n. l. přišla do jižního Finska vlna imigrantů nebo alespoň silný kulturní vliv z jihu, dnešního Pobaltí. Tato kultura byla součástí evropské "kultury šňůrové keramiky", která se často spojuje s pohybem mluvčích indo-evropských jazyků. Kultura šňůrové keramiky, nebo také "kultura sekeromlatů", se zde zřejmě už zabývala zemědělstvím a chovala dobytek. Dál do vnitrozemí byly společnosti méně vyvinuté. Finština byla ovlivněna indoevropskými baltskými jazyky (a naopak) zhruba v období 3500 až 1000 roků př. n. l. V této době se také od finštiny odštěpila laponština.

Doba bronzová začala ve Finsku okolo roku 1500 př. n. l. Šířila se nejprve ze západu. Pobřežní oblasti Finska byly součástí severské bronzové kultury, zatímco vnitrozemí bylo ovlivněno bronzovými kulturami severního Ruska. Po roce 500 př. n. l. zde začala doba železná. Dovezené železné břity a místní železná výroba se v oblasti objevily zhruba ve stejnou dobu.

Nejstarší písemná zmínka o Finsku se nalézá v Tacitově díle Germania, které bylo napsáno okolo roku 100 n. l. Popis kočovného národa Fenni (tento výraz označuje "sběrače" a od něho se též odvozuje výraz Fin), ale neodpovídá tehdejším Finům, protože ti již byli usedlými zemědělci. Zřejmě se jednalo o popis Laponců.

Během 1. století n. l. se zvětšil obchod se Skandinávií. Byly dokonce nalezeny starořímské předměty. Během 1. tisíciletí vyměňovali obyvatelé Finska své produkty, většinou kůže, se skandinávskými obchodníky. Samozřejmě, vliv přicházel i z jihu a východu. Společnost v té době byla již rozvrstvená. Nálezy bohatě, většinou zbraněmi, vybavených pohřebišť napovídají, že vládnoucí elita zde existovala už od 3. století n. l. Nicméně centralizovaná společnost se zde během této doby nevyvinula. Dokonce ani v éře Vikingů.

Finská společnost se v této době rozdělila do 3 hlavních skupin: vlastní Finové, Tavastiové (Tavastia je latinský název území a pozdější provincie Häme, odvozeno ze švédského Tavastland) a Karelové. Každou z těchto skupin lze dobře doložit jak archeologicky, tak lingvisticky. Archeologicky lze vyzledovat jasně ohraničené osídlení: Finové na západě, Karelové na východě a Tavastiové uprostřed země). Jazykově si zejména karelská finština uchovala svou svébytnost a stala v 19. století vděčným zdrojem inspirace pro finské obrozenecké jazykovědce a spisovatele.

Ålandy se nejpozději od 6. století n. l. staly zcela švédské; laponské oblasti na severu se oddělily jazykově i kulturně už dříve a šly svou vlastní cestou vývoje (až do pozdního středověku jen velmi málo ovlivněny evropskou kulturou).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama